Aktuality

21. října 2021 se v italském Cernobbiu u jezera Como uskutečnil World Manufacturing Week, pořádaný organizací World Manufacturing Forum. Jeho součástí bylo i setkání mladých techniků, zapojených do celosvětové platformy Young Manufacturing Leaders (YML), která má za cíl přivádět mladé lidi k technickým oborům a jejíž součástí jsou i někteří studenti Fakulty strojní ČVUT v Praze. Na konferenci a v soutěži uspěli naši studenti Martin Nečas, Kateřina Kobrlová a Ludmila Růžičková.

Young Manufacturing Leaders (YML) je mezinárodní síť 18 až 30letých studentů, mladých pracovníků a profesionálů se zájmem o výrobní sektor. Projekt, který odstartoval v roce 2020, realizuje World Manufacturing Foundation a dalších 8 mezinárodních partnerů: Politecnico di Milano (IT), Technická univerzita v Braunschweigu (DE), České vysoké učení technické v Praze (CZ), Chalmers University (SE), Tecnalia, IMH (ES), University College Dublin (EI) a University of Porto (PT). Konkrétní aktivity provádí na místní úrovni 7 city hubů se sídlem v zemích partnerů projektu, ale zahrnuje všechny země po celém světě.

Main Event YML byla organizována jako součást WM Week a zaměřena na dvě klíčová témata pro vývoj výrobního sektoru: Young Entrepreneurship a dále Gender Balance & Inclusivity.

Doktorand Martin Nečas se zúčastnil soutěže v 3D tisku, YML Innovation Contest – Made At Home. Cílem soutěže měl být návrh aditivně vyrobené součásti, dílu, sestavy, zkrátka čehokoliv zajímavého a ve 3D tisknutelného. Výsledný návrh musel být zrealizován a prezentován formou poutavého 2minutového videa. Navržený výrobek měl být kreativní, částečně edukativní a 3D tištěný. Hlavními kritérii při vyhodnocení soutěže byla originalita, použitelnost a video prezentace. Jelikož se jednalo o soutěž v 3D tisku, hlavním sponzorem byla společnost Prusa Research, která pro první dvě místa připravila jejich tiskárny Prusa i3 MK3S+ pro 1. místo, Prusa Mini pro místo 2. místo a 3 filamenty pro další 3 vyhodnocené účastníky. V soutěži se Martin umístil na 1. místě s projektem Robotická hlava pro kolaborativní průmyslový robot Yumi. Vyhrál tedy tiskárnu Prusa i3 MK3S+ a získal certifikát za první místo. Hlavní výhrou byla samotná účast na konferenci, která byla kompletně hrazena z iniciativy YML. 

Výsledný návrh byl zrealizován a prezentován formou tohoto videa, protože soutěž se konala online, v důsledku pandemie koronaviru.

Martin Nečas se na řešení připravoval sám, ale při řešení projektu mu hodně pomohlo, že mohl možnost využít 3D tiskárnu fakultního Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie. Na otázku, jestli bude mít projekt praktické nebo teoretické využití, odpověděl: „Hlava je spíše zábavný než praktický předmět. Měla by sloužit především k pobavení na akcích, kde prezentuje „polidštěný“ průmyslový robot. Konkrétně bylo možné hlavu vidět například na Zlínském filmovém festivalu, kde robot točil lidem zmrzlinu. Současně bude hlava použita v robotických buňkách, kde gastroboti budou vydávat občerstvení, třeba zmrzlinu nebo  limonádu. Nicméně prvotní záměr nebyl pro použití v průmyslu, ale pouze pro zábavnou formu „polidštění“ průmyslového robota. Hlava vcelku funguje dobře, snadno se tiskne a hodí se k robotovi YuMi. Zbývá jen odladit drobné problémy a něco vylepšit a momentálně je tato varianta více než dostačující.“  

Soutěže World Manufacturing Foundation a Young Manufacturing Leaders Network se zúčastnila také studentka Fakulty strojní ČVUT v Praze, Kateřina Kobrlová. Ráda se aktivně zapojuje do aktivit na podporu  vzdělávání studentů. Již třetím rokem je členkou Engineering Student Club, kde pořádá přednášky a exkurze ve spolupráci s firmami. Zároveň působí v International Student Club, kde pomáhá připravovat akce pro Erasmus studenty. Vzhledem k tomu, že se dříve účastnila programu Mentoring ČVUT a byla vybrána pro spolupráci s GE Aviation, rozhodla se kontaktovat GE i v rámci soutěže YML. Po dohodě se zaměřila na využití aditivní výroby, zejména 3D tisku v letectví.

K soutěži sama dodává: „Účastnit se soutěže vyžadující napsání studie pro mě byla nová výzva. Jsem přesvědčená, že v příštích letech bude potřeba provést řadu důležitých změn ve výrobě a ráda bych k tomu trošku přispěla. Cirkulární ekonomika se snaží změny podpořit dosažením menších ekologických stop a posílením rozvoje udržitelného obchodního modelu. Využitím aditivní výroby a 3D tisku v leteckém průmyslu může GE Aviation nahrazovat díly, které už nebudou vyráběny dodavatelskými řetězci, zároveň má možnost zkrátit dodací lhůty, které při tradiční výrobě trvaly několik měsíců. Soutěž pro mne dopadla dobře. Během World Manufacuring Forum, které pobíhalo v Italii, jsem byla oficiálně vyhlášena jako vítěz. Díky výhře bude moje Case study zveřejněna ve World Manufacturing Report, který je tento rok zaměřený na “Digitally-enabled Circular Manufacturing “. 

Ludmila Růžičková, doktorandka z  Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní ČVUT v Praze, byla do italského Cernobbia pozvána jako mladá žena, působící ve vědě a technice, aby se zúčastnila tzv. diskuse u kulatého stolu společně s dalšími třemi mladými ženami z Evropy (Portugalsko, Španělsko a Švédsko), aby zde společně diskutovaly nad tématy, které se nás všech dotýkají a přinesly tak svou zkušenost a svůj pohled na danou problematiku. Všechny mladé diskutující vědkyně, vedou nějaký tým lidí, se kterým pracují na konkrétních projektech.

Debata byla zaměřena na inkluzi žen do technických oborů a na to, jak se ženy v tomto sektoru cítí. Debatovaly například o tom, co je inspirovalo k tomu, aby šly studovat techniku, zda se v oboru potýkají s nějakými výzvami a jak je překonaly. Během diskuze také poskytly rady mladým dívkám, které přemýšlejí o tom, že by studovaly technický obor.

Dotkly se i otázky, jaké kroky by mohl výrobní sektor udělat pro to, aby podpořil a nastartoval změnu a ženy ve firmách více přicházely na technické pozice.

V závěru diskuze sdílely své zkušenosti na to, jaké vlastnosti by podle nich měl mít team leader, jak přistupovat k vedení týmu a co konkrétně je pro při vedení týmu zásadní a důležité.
 

Uvádíme také překlad části rozhovoru s Ludmilou Růžičkovou, který proběhl v rámci diskuze čtyř mladých vědkyň:

Co vás inspirovalo ke kariéře ve STEAM (science, technology, engineering, arts, and math)? Jaké jsou jeho nejzajímavější aspekty? Existují nějaké konkrétní výzvy, kterým jste jako mladá ženy v této oblasti čelila? A jak jste je překonala? Co byste poradila dívkám, které uvažují o tom, že se vydají směrem studia na poli STEAM?

Asi Vás překvapí tento úvod a souvislost s položenou otázkou, ale jako malá jsem milovala seriál Hvězdná brána. Už ve školce mi přezdívali Samantha Carter. Chtěla jsem být jako ona. Fascinovala mě její schopnost vyřešit každou náročnou situaci a také její široké znalosti. Už odmala jsem tedy toužila se stát vědkyní/výzkumnicí a pracovat v CERNu nebo pro NASA.

Postupem času jsem ale nabyla dojmu, že to asi není reálné a na gymnáziu jsem se zaměřila na studium cizích jazyků. Vždy mě bavila komunikace s lidmi, a tak jsem si řekla, že v kombinaci s cizími jazyky, které mám ráda, bude nejlepší volbou směr mezinárodních vztahů a diplomacie.

Na konci třetího ročníku na střední škole jsem poznala kamaráda, který studoval strojařinu na VŠ. Fascinovala mě jeho schopnost rozumět okolnímu světu na zcela jiné, matematické a technické úrovni. A to byl také ten moment, kdy se ve mně opět probudila ta Samantha Carter z mého dětství.

Začala jsem se se tedy více učit matematiku a fyziku, změnila maturitní předměty, odmaturovala jsem a byla jsem přijata na Fakultu strojní ČVUT v Praze.

Musela jsem se hodně snažit dohnat spolužáky na fakultě, nevěděla jsem, jak vypadá soustruh a co dělá, stejně jako jsem musela dohánět své matematické znalosti, protože jsem se více než studiu matematiky na střední škole věnovala cizím jazykům. Byla to výzva, ale já ji přijala a poprala se s ní. Postupně jsem se začala dostávat k jádru věci a do techniky se zamilovala. Poté co jsem studium úspěšně dokončila a stala jsem se inženýrkou, pokračovala jsem v dalším studiu a začala doktorát.

Nyní dělám svůj vlastní výzkum v oblasti materiálového inženýrství, takže jsem se nakonec po tom všem stala Samanthou Carterovou svého druhu.
 
Co byste poradila dívkám, které uvažují o tom, že se vydají směrem studia na poli STEAM?

Nebojte se! A jděte si za svými sny! Nebojte se jít touto cestou, pokud vás to baví a najdete v tom vášeň, radost a zalíbení, netlačte ale na sebe jen proto, že vám někdo řekl, že by bylo dobré se touto cestou vydat.
 
Jaké kroky by měl výrobní sektor (nebo zúčastněné strany) podniknout, aby urychlil změny, zvýšil začlenění žen v průmyslu?

Podle mě je to komplexní a složitá otázka a vždy záleží na konkrétním sektoru a případu. Možná překvapivě začnu z druhé strany, ale co je ale z mého pohledu důležité je, aby byl nábor zaměstnanců založen na schopnostech a kvalifikaci daného uchazeče, nikoli na pohlaví.

Já osobně bych se cítila v pracovním prostředí nepříjemně, pokud bych byla vybrána na danou pracovní pozici kvůli kvótám na základě pohlaví, a ne na základě mých dovedností.

Pro mě osobně, být někam přijata pouze na základě kvót a pohlaví, by snižovalo jak hodnotu mě samotné, tak výsledků a vzdělání, které jsem tvrdou prací dosáhla a za kterými si stojím. Chci být na pozici přijata, protože se na ní hodím a jsem v dané oblasti dobrá, nikoliv proto, že jsem žena.

Na druhou stranu musíme být ale opatrní v otázce upřednostňování zaměstnávání mužů před ženami, pokud například sice daná uchazečka dosahuje lepších výsledků, ale uchazeči jsou oba mladí a zaměstnavatel tak může předpokládat, že žena bude mít v blízké budoucnosti děti.

Je logické, že pro firmu je výhodnější zvolit variantu, kdy tam zaměstnanec zůstane a neodejde na mateřskou dovolenou. Rození dětí je ale věc, která zkrátka náleží pouze ženám. Neměly bychom být tedy souzeny na základě něčeho, co je prostě fakt plynoucí z lidské přirozenosti.

A pokud nebudeme mít děti, kdo tu bude po nás a pro koho tedy tuto společnost budujeme? Každý muž má také matku a jistě by byl nerad, kdyby se k ní choval někdo jinak jen proto, že je žena. Takže pokud ženy budou nuceny k udržení pracovní pozice nemít děti, kdo tu po nás zůstane. Tak nás, prosím, v této věci podpořte, jsme v tom spolu, muži a ženy společně.

Závěrem bych ale ráda zdůraznila, že nemůžeme budovat sebevědomí žen tím, že budeme snižovat sebevědomí mužů. Chceme-li inkluzi, nesmíme na druhou stranu vylučovat muže. Musíme spolupracovat.
 
Jaké schopnosti jsou podle vás, jako mladé ženy, která vede tým, důležité a chtěla byste je dále rozvíjet? 

Pro mě rozhodně time management, být organizovaná, mít schopnost komunikace a naslouchání. Při vedení týmu potom respektovat ostatní členy, vážit si jich, umět i jako team leader požádat o pomoc, vyjádřit svou vděčnost, přiznat chybu. Schopnost důvěřovat schopnostem druhých, dát ostatním příležitosti učit se a růst a v neposlední řadě je také důležité pořádat mimopracovní společenské akce pro tým, aby to nebylo pouze uskupení spolupracovníků, ale taky přátel.
 
Vyberte jedno motto/závěrečné prohlášení, které popíše vaše dosavadní zkušenosti s YML.
Vášeň pro to co děláme je to, co nás spojuje.

Kompletní video z přenosu konference YML v rámci World Manufacturing Week je ke zhlédnutí na tomto odkazu po zaregistrování.