Aktuality

První den Mezinárodního strojírenského veletrhu 2021 v Brně, uspořádala Fakulta strojní ČVUT v Praze dvě tiskové konference. Ta dopolední byla věnovaná rozšíření spolupráce s GE Aviation Czech.

Prof. Valášek, děkan FS ČVUT v Praze, připomněl pět let trvající smlouvu o vybudování systému čtyř pozemních zkušeben turbovrtulových motorů a pořízení létající zkušebny. Úspěšné výsledky testování nového motoru Catalyst vyvrcholily zahájením letových zkoušek. Nyní probíhají na upraveném letadle ČVUT, Beechcraft King Air v Berlíně. V příštím roce se létající zkušebna přemístí do ČR. V závěru zdůraznil, že důležitým rysem vytvořeného ekosystému univerzity a průmyslu je udržitelná budoucnost letecké dopravy.

Generální ředitel GE Aviation, Milan Šlapák vyjádřil poděkování za dosavadní úspěšnou spolupráci a zájem o její rozšíření. Uvedl, že nový motor bude mít o 17 až 20 % nižší spotřebu paliva a mnohem nižší emise a dalším krokem k udržitelnosti je využívání syntetického paliva. Oznámil, že Fakulta strojní ČVUT v Praze bude první institucí, která bude experimentálně ověřovat možnosti používání udržitelného leteckého paliva, SAF.  Testováním bude zjišťovat, zda SAF bude vykazovat obdobné výkonnostní parametry jako klasické letecké palivo a přitom produkovat výrazně méně emisí. Odborníci očekávají, že použití SAF umožní postupný přechod z fosilních paliv na syntetická. V průběhu zkoušek se bude zvyšováním podílu SAF hledat optimální směs SAF a leteckého paliva. Cílem je najít bezpečnou a efektivní cestu k dekarbonozaci a tím udržitelné budoucnosti středního a malého letectví. Na závěr tiskové konference oba představitelé podepsali memorandum o rozšíření dosavadní spolupráce mezi FS ČVUT a GE Aviation Czech.

Na druhé tiskové konferenci fakulta představila novinářům prototyp letounu STOL Cruiser. Vyvinul je Ústav letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze ve spolupráci s firmou Direct Fly, s.r.o., se státní podporou Technologické agentury ČR. Hlavním přínosem Ústavu letadlové techniky, jak prohlásil jeho vedoucí, Ing. Theiner, je vývoj nového profilu křídla. Minimalizuje odpor v cestovním režimu a současně dokáže vyvinout dostatečný vztlak v nízkých rychlostech. Další výhodou je, že zákazník dostane letoun v dílech dle technologie Matchhole. Děkan fakulty prof. Valášek dodal, že dvoumístný hornoplošník STOL, ve srovnání s letouny své třídy, má prostornější kabinu, zvládne krátké vzletové i přistávací dráhy, umožňuje vyšší cestovní rychlost a má delší dolet. Letadlo čekají provozní zkoušky a certifikace a za rok by mohlo být uvedené na trh. Zájem o letadlo, kterému stačí kratší vzletové i přistávací dráhy, je již nyní. Zákazníci se už hlásí i z Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.   
 
Expozici ČVUT v Praze dominovaly dva rozměrnější exponáty. Poslední model studentské formule FS.13., projekt týmu CTU CarTech který i letos výborně uspěl na mezinárodních soutěžích, kde získal několik cenných medailí. Druhým rozměrným exponátem je letoun STOL Cruiser, kategorie UL a LSA, nově vyvinutý s firmou Direct Fly s.r.o.

Další novinky měly menší formát, ale velký potenciál výrazně změnit technologie výroby mnoha produktů. Ve skříni vysokorychlostní dvouhřídelové převodovky pro zástavbu do elektrovozidel jsou použita uhlíková vysokopevnostní a vysokomodulová vlákna. Kompozitové části jsou vložené do hybridních hřídelí a skříně diferenciálu. Konstrukce se vyznačuje dostatečnou tuhostí, vyšším dynamickým útlumem a 25% úsporou hmotnosti!

Unikátní technologie 3D tisku z kovu, vyvinutá společně s firmou Kovosvit MAS, patří do kategorie Hybrid Manufacturing. Umožňuje vytvářet kovové dílce navařováním elektrickým obloukem a jejich obrábění v jednom pracovním prostoru s nesrovnatelně nižšími náklady.

Optimalizaci a automatizaci montážních procesů demonstruje projekt Kolaborativní pracoviště montáže. Modulární pracoviště montáže USB flash disků bylo od základu navrženo a realizováno studenty Fakulty strojní. Všechny přípravky, grippery a zásobníky byly navrženy a optimalizovány pro výrobu 3D tiskem.

Jako členové České ergonomické společnosti se Fakulta strojní ČVUT v Praze dlouhodobě věnuje analýzám a optimalizacím ergonomické úrovně výrobních pracovišť. Dalším z nástrojů, které může v rámci nabízených služeb využívat, je i nový celotělový systém Motion Capture se soustavou pohybových i tlakových senzorů, který pomáhá lépe analyzovat jednotlivé operace. Systém slouží k rychlé digitalizaci pohybů do 3D a pomáhá s vyhodnocením pracovní zátěže. 

Na laserové technologie jsou zaměřeny dva výzkumné projekty. Navařované struktury laserem se uplatňují v opravárenství nebo při výrobě nových součástí. Navařování malých a přesných struktur a povrchů umožňuje mj. minimalizaci obrábění nebo výrobu dutých struktur. Technologii lze uplatnit ve výrobě prototypů, v sériové výrobě dílců  i v automatickém režimu a opravárenství. Další exponát, technologie Gravírování a mikrostrukturování laserem, se uplatní ve výrobě tvarově složitých a těžko obrobitelných materiálů. Využívá technologie femtosekundových pulzů a 5osou kinematiku stroje. Gravírování struktur a utvařečů třísky do nástrojových materiálů je rychlé a přesné. Nejrozšířenější aplikací je výroba textur, tvarů a popisků do vstřikovacích forem na plasty i v kusové výrobě speciálních nástrojů, například na slitinách pro medicinské účely.

Řadu návštěvníků také zaujala možnost vyzkoušet si virtuálně detailní prohlídku laboratoře Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie. S chutí si nasazovali speciální brýle a procházeli tak robotizovaným pracovištěm s prezentovanými projekty, které fakulta realizovala s průmyslovými partnery.