CZ / EN

Aktuality

Grantová agentura České republiky podpořila projekty našich vědců

Publikováno: 07. 12. 2023

Grantová agentura České republiky vyhlásila výsledky soutěže na podporu standardních projektů zahajovaných v roce 2024. Z Fakulty strojní ČVUT v Praze uspělo pět navrhovaných projektů.

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice. Od roku 2024 GA ČR podpoří 332 nových standardních projektů za 2,63 mld. Kč. Návrhy projektů s délkou řešení až tři roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich věk a zkušenosti. Tento druh projektů je podporován již od roku 1993.
 

pracoviste/12105/aneuryzmata/AV_fistule_obrazek.jpgJedním z podpořených je projekt s názvem „Biomechanika aneuryzmat tepenožilního zkratu“, kde se tým vedený doc. Ing. Lukášem Horným, Ph.D. z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze bude věnovat výzkumu směřujícímu k porozumění, jak přesně dochází ke vzniku aneuryzmat v místech, která slouží pro vytvoření cévního přístupu využívaného pro hemodialýzu. Na výzkumu se budou podílet i zástupci Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech.

 

pracoviste/12110/projekty/qpmr/QPmR.pngDalší podpořený projekt „Efektivní návrh řízení systémů popsaných neutrálními modely se zpožděním“, bude řešen na Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze pod vedením prof. Ing. Tomáše Vyhlídala, Ph.D. a doc. Ing. Jaromíra Fišera, Ph.D. Obávaná neutralita systémů vzniká zpravidla v důsledku bezeztrátového šíření tepelných, akustických, nebo elektromagnických vln, a je příčinou například termoakustické nestability v proudových motorech, nebo vzniku rázových jevů v přívodních kanálech vodních elektráren. Primárním cílem projektu je návrh nové třídy regulátorů se zpožděním, které umožní zvýšení bezpečnosti a energetické úspornosti v řízení neutrálních systémů, s důrazem na vybrané inženýrské aplikace.

 

pracoviste/12132/vyztuze_2024/vyztuze01.jpgDalším podpořeným projektem je „Studium mechanizmů a kinetiky vodíkového korozního poškození konvenční předpínací výztuže betonových mostních konstrukcí“, řešitele Dr Sumesh Keerthiveettil Ramakrishnan, PhD, z Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní ČVUT v Praze. Projekt se zabývá studiem mechanizmů a kinetiky vodíkového korozního poškození předpínací výztuže betonových mostů. Hlavním cílem projektu je určit vliv koroze za vývoje vodíku (katodický korozní děj) na snížení pevnosti v tahu předpínací výztuže s ohledem na objem vzniklého plynu. V současnosti není vliv vodíkového korozního poškození na strukturu oceli patentového drátu předpínací výztuže dostatečně znám. Detailně bude sledován vliv vznikajícího vodíku na lomovou mechaniku se zvláštním zaměřením na vodíkovou křehkost. Výzkum bude zohledňovat rovněž synergický vliv působení vznikajícího vodíku a přítomnost chloridových aniontů (použití posypových solí) v povrchovém elektrolytu na únosnost předpínací výztuže. Získané výsledky umožní analyzovat použití organických látek do injektážní malty k inhibici případného katodického korozního děje za vývoje vodíku na povrchu oceli, a tím zvýšit spolehlivost staveb dopravní infrastruktury.

 

pracoviste/12105/creep_2024/ann.pngDalším podpořeným projektem je „Interakce creepu, ratchetingu a únavy u vysokoteplotních komponent při víceosém namáhání: Přístup založený na datech“, kde se tým pod vedením Ing. Michala Bartošáka, Ph.D. z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze bude věnovat výzkumu degradačních mechanismů za komplexních zátěžných podmínek a při vysokých teplotách. V projektu budou zkoumány jak konvenčně vyrobené, tak aditivně vyrobené kovové materiály. 

Primárním cílem projektu je vytvořit numerické modely umožňující přesně stanovit životnost vysokoteplotních komponent v kritických aplikacích. Dále bude v projektu použit přístup s využitím strojového učení, který bude různými způsoby zakomponován do navržených numerických modelů.

 

Dalším podpořeným projektem je „Redistribuce akustické energie vyzařované při fonaci člověka a její vliv na zatížení hlasivek pomocí počítačového a fyzikálního modelování“, řešitele prof. Dr. Ing. Tomáše Vampoly, z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze ;