Aktuality

Ve čtvrtek 3. 12. 2020 proběhly na Slapské přehradě zátěžové zkoušky unikátní pontonové sestavy s inteligentním stabilizačním systémem. Nově vyvinuté řešení bude mít široké uplatnění jak v civilní, tak i ve vojenské oblasti. 

Řešení vzniklo za spolupráce firmy Česká lodní doprava-charter, s.r.o. (ČLD) a ČVUT v Praze, Fakulta strojní (FS). Projekt č. FV30052 „Pokročilý systém nivelace a stabilizace aktivního plovoucího mobilního modulárního systému (APMMS) “ byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím MPO v programu TRIO. Program je zaměřen zejména na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií a uplatnitelnosti výsledků v nových produktech a službách. Dalším cílem projektu je posílení účinné spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Hlavním cílem projektu bylo nalezení vhodné konstrukce pilotní verze Aktivního Plovoucího Mobilního Modulárního Systému pro přepravu a manipulaci rozměrných těles na vodní ploše. Kromě základních nosných modulů zahrnuje také prvky se speciální funkcí s ohledem na specifika prostředí, ve kterém bude zařízení působit. Pontonový systém lze využít k přemisťování nadrozměrných a těžkých břemen, například pro přepravu těžké mechanizace, potřebné při stavbách a rekonstrukcích prováděných z vodní hladiny. Může také pomáhat při diagnostice stavu mostních konstrukcí, úpravě terénu povodí, čištění vodních toků či nádrží. Pontony lze využít i při řešení nečekaných živelných událostí, např. povodní a záplav. Sestava pontonů může nalézt uplatnění i jako plovoucí zařízení pro výstavní plochu či podium pro hudební produkci a další kulturní akce.  Pro vojenské účely lze pontonový systém využít jako ženijní mostní konstrukci nebo přistávací plošinu.

Základní modul o rozměrech 12,4 x 2,4 x 1,8 metru a hmotnosti 13,8 tun má nosnost 34 tun. Moduly je možné stavebnicově spojovat dle potřeby s ohledem na požadovanou nosnost systému. Kromě inteligentního řídicího systému je další předností APMMS variantnost řešení, rychlá montáž a snadný transport běžnými dopravními prostředky. Na místech, kde voda není splavná a nelze použít tlačný remorkér, se jednotlivé moduly umisťují na vodu jeřábem. 

Odborníci z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky, Fakulty strojní ČVUT v Praze, pod vedením prof. Vampoly se podíleli na pevnostních výpočtech pontonů, vývoji systému pro automatickou stabilizaci, včetně iOS a Android aplikace pro řízení celého systému. Prof. Vampola dodává: „Začali jsme matematickým modelováním, potom následoval vývoj systému pro nivelaci a stabilizaci. To byla práce nejtěžší a současně nejdůležitější. Výsledkem je řešení, které zajišťuje úhlovou i výškovou stabilitu pontonu. Každý modul má čtyři komory, které se při nájezdu těžké techniky postupně zaplavují a tím vyrovnávají podélný i příčný sklon paluby a mohou ovlivňovat i celkový ponor pontonu. Vyrovnávání je důležité například při nájezdu těžkého dopravního prostředku či pracovního stroje. Bez automatického vyrovnávání nivelety by mohlo dojít k nepřípustným sklonům systému pontonů.“   

Děkan Fakulty strojní, profesor Michael Valášek k tomu dodává: „Daný projekt je příkladem naplňování mise naší fakulty, která zdůrazňuje pomoc akademické sféry průmyslu a společnosti. Spoluprací s průmyslovými partnery pomáháme celému našemu národnímu hospodářství. Zprostředkovaně to má široký komerční i společenský dopad na zvyšování kvality života. Vyřešený inteligentní pontonový systém také dokazuje, že  fakulta je schopna aktivně se podílet na efektivním řešení naprosto nových celospolečenských témat a výzev.“ 

Ing. Vladimír Toman, jednatel společnosti Česká lodní doprava systém komentoval: „Vzhledem k absenci obdobného systému na českém i evropském trhu lze realizací projektu očekávat výrazné posílení konkurenceschopnosti v tomto oboru. Systém splňuje požadavky na přísné bezpečnostní standardy říčních plovoucích prostředků a je v souladu s platnou legislativou v oblasti ochrany životního prostředí. Jedná se o významnou pomoc při řešení oprav a výměn mostů v celé ČR, které jsou v havarijním stavu. Navíc pontonový systém může ušetřit čas. Například při montáži mostu je možné výrazně zkrátit termín prací. V naší republice chceme systém sami provozovat a pronajímat, případně nabízet v zahraničí. Nyní jej plánujeme použít při montáži mostní konstrukce.“
 
Bližší informace poskytne:
Ing. Vladimír Toman, Česká lodní doprava-charter, s.r.o. vtoman@cld.cz, + 420 602 720 164
Prof. Dr. Ing. Tomáš Vampola, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, tomas.vampola@fs.cvut.cz  
Ladislav Lašek, Fakulta strojní, ČVUT v Praze – PR a média, ladislav.lasek@fs.cvut.cz