Fakulta Ústav letadlové techniky Odborná činnost Letadla ŠP-01 Špunt

ŠP-01 Špunt

Myšlenka vzniku letadla ŠP-1 Špunt padla, podle vzpomínek pamětníků, na IX. Mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1978 na letišti v Hosíně u Českých Budějovic. Dlouholetý pedagog a vedoucí ústavu prof. Brož navrhoval zkonstruovat letadlo v kategorii prázdné hmotnosti do 150 kg. Tým dále tvořili J. Zimák, J. Dostál (Aero), F. Nedojchoma (VZLÚ), Z. Frčka (Slovair), L. Frčka (LO Kbely), J. Klaban (Letecké muzeum Kbely). Špunt vznikal doslova na půdě Fakulty strojní na Karlově náměstí a stal se prvním letounem ultralehké kategorie v tehdejším Československu, s prázdnou hmotností necelých 175 kg. Po absolvování pozemních zkoušek ve VZLÚ bylo 19. dubna 1984 dosaženo letové způsobilosti.

[pracoviste/12122/letadla/SP-01/spunt(1).png]

[pracoviste/12122/letadla/SP-01/spunt(1).png]

Ze vzpomínek spoluautora letounu Jindřicha Zimáka:
Zajímavý příběh Špunta na jaře roku 1987.
Když jsem pracoval na katedře letadel ČVUT, tak tam studovali kluci, kteří se zajímali o letectví a často chodili do vývojové dílny a bylo na nich vidět, že se chtějí učit leteckému řemeslu. Jeden byl Tomáš Holenda člen AK Havlíčkuv Brod instruktor a člen širšího reprezentačního kádru v letecké akrobacii. Druhý byl Pavel Kohout člen AK Sazená.
Po ukončení studií nastoupili do AERA Vodochody a po nějakém čase se stali vedoucími učňovského střediska AERA.Tam navrhli a začali stavět v rámci praktického výcviku dvoumístný UL letoun. Když byli asi v polovině stavby, tak za mnou oba přišli a poprosili mě, zda by bylo možné během letových zkoušek Špunta ve VZLU zaletět na letiště Vodochody a tam provézt letovou ukázku učňům AERA včetně prohlídky s výkladem o konstrukci a výrobě letounu.
Já jsem zašel za Emilem Přádným, který byl šéfpilot letové zkušebny VZLU ve Kbelích, aby zkusil vymyslet jak by se to dalo udělat. Vzhledem k tomu, že letadlo bylo v programu letových zkoušek, tak najít důvod letět do Vodochod nebylo snadné. Emil s Jirkou Kobrlem, který byl vedoucím letových zkoušek Špunta to nějak vymysleli a pak už se musel najít vhodný termín pro tuto akci, což se následně povedlo.
Před odletem ze Kbel si nás Emil pozval do kanceláře, kde nám sdělil, že nepřipadá v úvahu to, že by Jirka ve Vodochodech půjčil Špunta některému pilotovi AERA v rámci ukázky, protože jsou jmenováni pouze piloti VZLU v programu zkoušek, což jsme oba vzali na vědomí. Po tomto rozhovoru jsem připravil Špunta pro Jirku k odletu do Vodochod.
Jirka odstartoval a když byl v prostoru Brandýsa n.L., tak jsem s Petrem Šindelářem odstartovali se Z 142 jako doprovod Špunta do Vodochod. Vzhledem k tomu, že Špunt dosahuje nejvyšší horizontální rychlost 90km / hod , tak jsme se ze Z 142 točili 360 zatáčky v uctivé vzdálenosti od Jirky až do Vodochod. Petr mi řekl, že tak dlouho ze Kbel do Vodochod ještě neletěl.Doposud vše probíhalo bez problémů.
Přistáli jsme a zajeli jsme pojížděčkou blízko učňáku, kde nás již čekali zájemci akce s Pavlem Kohoutem ředitelem učňáku.Přítomné jsem seznámil s konstrukcí a výrobou Špunta a Jirka jim vyprávěl o probíhajících letových zkouškách ve VZLU na letišti ve Kbelích.Následně předvedl letovou ukázku k velké radosti přítomných.
Po této ukázce jsem viděl jak přichází Tomáš Holenda se šéfpilotem AERA a naším přítelem Mirkem Schicnerem, který byl olečen jako když jde létat s L 39 včetně přilby pod paží. Tomáš nás požádal o zapůjčení Špunta Mirkovi , jenom na jeden okruh kolem letiště. Nastala zoufalá situace, kdy dva nesmírně zkušení zkušební piloti, kteří předvádějí po celém světě fantastické pilotní umění na letadlech československého leteckého průmyslu stojí před leteckou koloběžkou a řeší zda jeden z nich může udělat okruh s ultralajtem.
Můžu říct,že s Jirkou Kobrlem se kamarádím desítky roků, ale tak nervozního jsem ho ještě neviděl. On Mirkovi řekl, že má od Emila zákaz Špunta komukoliv půjčit, pak bylo ticho a po několika minutách porušil Emilův zákaz a řekl mi abych Mirka seznámil s materíální částí Špunta. Po té Jirka poučil Mirka s pilotáží letadla s tím ,že udělá levý okruh a přistane.Mirka jsem přivázal do sedačky a udělal jsem s ním motorovou zkoušku a pak po ztažení otáček do volnoběhu nám řekl, že jsme svědky historického okamžiku, protože poprvé v životě poletí solo na vrtulovém letadle.Toto sdělení nám nepřidalo na klidu a Jirka byl zase o poznání nervoznější, ale už se s tím nedalo nic dělat.
Mirkova letecká kariera začala totiž na proudovém letounu L 29 Delfín. Mirek odjel na dráhu ,odstartoval udělal okruh dle dohody a místo přistání prolétl asi v deseti metrech nad náma, mával rukama a letěl nad pojížděčkou podle fabriky a zmizel nám za věží směrem na Kralupy n.V.
S Jirkou jsme tam stáli v úplném tichu a Jirka pak šel dlouhými kroky směrem na Vodochodskou věž za chvíli se otočil a příšel, vůbec nemluvil a koukal na místo kde Mirek zmizel z dohledu. Po asi patnácti minutách jsme viděli jak se Mirek vrací znovu prolétl nad náma a poměrně ostrou zatáčkou se dotočil do osy dráhy a perfektně přistál.Přijel k nám vypnul motor, sundal si přilbu a moc nám děkoval a řekl, že něco tak krásného snad ještě nikdy nezažil. Říkal to tak,že mu Jirka ani nenadával.Slíbil nám,že o tom nikde nebude mluvit a to až do dnešního dne opravdu dodržel.
Rozloučili jsme se, Jirka odstartoval udělal ještě ostřejší zatáčku po startu než Mirek a průletem nad skupinou nadšenců ve Vodochodech odletěl směrem do Kbel. Já jsem s Petrem absolvoval se Z 142 stejný doprovod se Špuntem do Kbel.
Do Kbel jsme se vrátili někdy odpoledne, uklidili jsme letadla do hangáru na pilotce Jirka udělal kafe ,napsali jsme do dokmentace potřebné údaje o činosti a pak jsme šli na pivo a tím byla ukázka ve Vodochodech ukončena.
V hospodě Na Královce si k nám přisedl Honza Klaban, kterému jsme řekli,že jsme byli se Špuntem ve Vodochodech a že všechno bylo v cajku jak on říkal. Po pár pivech jsme se s Honzou rozloučili a on pokračoval v další činnosti až do židlí, jak nám druhý den říkal. Musel totiž oslavit první přelet s návratem našeho Špunta. Když píšu vzpomínání na provoz Špunta, tak si uvědomuji, že jsem do dnešního dne Emilovi Přádnému ani já ani Jirka Kobrle neřekli o porušení jeho zákazu k pilotování Špunta piloty, kteří nebyli jmenováni v programu letových zkoušek ve VZLU. Já to Emilovi asi někdy řeknu u kafe na letišti v Mladé Boleslavi, ale Jirka to bohužel neřekne už nikomu z čehož jsem hodně smutný.

Jindřich Zimák

pracoviste/12122/letadla/SP-01/IMG_0005.jpg

ŠP-01 Špunt

Informační systém