Srovnání technologií 3D tisku

Srovnání technologií 3D tisku plastů (dostupných na ČVUT)

Každá z těchto technologií má své silné a slabé stránky. FDM vyniká nejnižší cenou a je nejvhodnější pro základní ověření konceptu modelů a jednoduché prototypování. Bohužel má nejmenší detaily a přesnost tisku. SLA vyniká vysokou přesností, kvalitou finálního povrchu a rozsahem aplikací (dáno mnoha typy fotopolymerů). Na druhou stranu jsou výrobky citlivé na expozici UV záření. SLA je vhodné na funkční prototypování, nástroje a formy. SLS zase poskytuje silné funkční součásti, velkou volnost při návrhu tvaru součástí a je nejvhodnější pro funkční prototypování a konečnou výrobu pro průmyslové aplikace. Jednoduché srovnání je na Obr. 22.

Obr. 22 Srovnání technologií aditivní výroby polymerních výrobků
Zdroj: www.hubs.com
 

Srovnání technologií 3D tisku kovů (dostupných na ČVUT)

Metody LPBFa WAAM je obtížné porovnávat, protože částečně cílí trochu na jinou oblast využití. WAAM se zaměřuje spíše na jednodušší tvary součástí a využívá přístupu buy-to-fly. V optimálním poměru vstupního a výstupního materiálu zásadně minimalizuje velikost odpadu vzniklého obráběním. Tento fakt je velkým příslibem například pro letectví, kde by mohly být výrazně sníženy náklady na výrobu letadel. Zároveň je možné vyrábět velice produktivně oproti LPBF z jakýchkoliv materiálů o téměř „neomezené“ velikosti za nízkou cenu. Technologie LPBFse naopak zaměřuje na menší, ale velice přesné kovové výtisky, které po vhodném tepelném zpracování dosahují mechanických vlastností jako po tváření (kování). Aditivní výroba z kovového prášku (LPBF) zároveň umožňuje vyrobit díly téměř jakýchkoliv tvarů s přesnou vnitřní strukturou pro odlehčení součástí, které technologií WAAM nepůjde vyrobit. Nicméně obě technologie jsou velice perspektivní a mají své vysoké využití v průmyslu.